Knihovna: Pozdní normalizace

2/8 - Přestavba a pluralita

  • Otázky
  • Komentář
  • Zdroj
  1. Co podle diskutujících zaručuje pluralitu? Jak je prezentován systém více stran?
  2. Pokuste se vysvětlit zmínku o právním státě. Co znamená tvrzení, že je u nás právní stát spíše cílem než reálným stavem?
  3. Pokuste se vysvětlit názory diskutujících ohledně role politické opozice.
  4. V čem se tato diskuze odlišuje od předcházejících debat na toto téma? Čím se liší přestavbová rétorika od té normalizační?

Přestavba politického a hospodářského mechanismu, kterou zahájil v roce 1985 v Sovětském svazu Michail Gorbačov, se musela nutně odrazit i v politické praxi satelitních států. Jednou z diskutovaných otázek se stalo i téma politického pluralismu. V diskuzi reportéra Televizního klubu mladých (TKM) a neidentifikovatelného experta je tematizována otázka, jaké formy pluralismu jsou pro přestavbový systém vhodné a jaké nikoli. Představa standardní politické soutěže politických stran je odmítnuta a zdůrazňována je vnitřní pluralita v rámci institucí. Tato vnitrostranická demokracie je vnímána především jako oslabení moci aparátu. Tyto teze dnes působí opatrnicky, ale ve své době měly velký význam, neboť narušovaly běžné politické mechanismy a procesy, které byly moderovány právě stranickým aparátem a v nichž řadoví straníci plnili roli statistů. Mimořádně zajímavé jsou teze o nedostatečném právním prostředí („právní stát je spíše cílem, než že by zde byl“) a další tvrzení zpochybňující nadřazenost „sovětského vzoru“ („v Sovětském svazu měli v minulých desetiletích větší potíže než u nás“). Pozoruhodné jsou také úvahy o možnostech vzniku ekologických hnutí. Právě ekologické problémy aktivizovaly veřejnost před listopadem 1989 nejčastěji. Projev experta není příliš konzistentní, zdůrazňuje jak nedostatek demokracie, tak nedostatek disciplíny. Vypovídá tak o přestavbové rétorice, která byla podobně jako rétorika normalizační postavena na ustálených řečnických figurách a způsobu argumentace. Primární přestavbový kód spočíval ve zdůrazňování kritiky a výhrad, přičemž obsah této kritiky už byl podružný. Ačkoli tedy byl projev obsahově nekonzistentní, odpovídal novému politickému diskurzu založenému na změně a kritice.

TKM - Televizní klub mladých (ČST, 1979–1990, publicistický pořad)

Populární pořad Televizní klub mladých se vysílal asi devětsetkrát a vydržel na obrazovkách skoro po celá 70. a 80. léta. Jednalo se o ojedinělý formát, který se snažil oslovit mladé publikum. Do studia byli zváni hosté, vystupovaly tu kapely, vysílaly se reportáže. Jednotlivé díly balancovaly mezi tradičními tématy (například činnost SSM) a reportážemi, které otevíraly kriticky nová témata (ekologie) nebo informovaly o nových hudebních a módních trendech, často s kořeny v západní Evropě.

  • Tagy:
  • Přestavba